FotoGalerie


GALERIE    |    AUTOR    |    FOTOCESTOPISY    |    NATIONAL GEOGRAPHIC

Fotocestopis Rusko 2018

Rusko – země mnoha evropských či světových nej či skoro nej, např. největší země světa, 9. nejlidnatější země světa, nejdelší řeka Evropy – Volha, druhé největší město Evropy – Moskva, čtvrté největší město Evropy – Petrohrad, nejvyšší budova Evropy – Lakhta Center v Petrohradě, první člověk ve vesmíru – Jurij Gagarin, největší pravoslavný chrám na světě – katedrála Krista Spasitele v Moskvě nebo největší sbírka obrazů na světě – Ermitáž. Rusko je tak trochu jiná cestovatelská destinace. Třeba už proto, že není členem Evropské unie, pro vstup do země jsme potřebovali vízum a vyměnit rubly nebyla procházka růžovým sadem ani v Brně. Po příletu do Ruska už na nás ale čekaly vesměs příjemné zážitky a někdy i milá překvapení. Naše cesta měla dva cíle – Moskvu a Petrohrad.

Arbat

A tím prvním bylo hlavní a se svými 12,5 miliony obyvateli i nejlidnatější město Ruska – Moskva. Naše první kroky vedly na jednu z nejznámějších moskevských ulic – Arbat. V jednom z domů na této ulici (v tom zeleném na fotografii) pobýval ruský spisovatel Alexandr Sergejevič Puškin.

Bulat Okudžava

Arbat se stal také domovem a zdrojem inspirace písní a básní Bulata Okudžavy. Dnes ho připomíná památník s jeho sochou.

Bliny

Na Arbatu je možné se i dobře a levně najíst v jednom z ruských rychlých občerstvení – Těremoku. My jsme ochutnali jedno z typických ruských jídel – bliny (palačinky) s lososem a smetanou. K tomu se perfektně hodil osvěžující lehce alkoholický nápoj kvas. Přitom jsme poslouchali ruské písně v podání pouliční umělkyně s harmonikou.

Arbat - zeď

V jedné z bočních uliček vedoucích z Arbatu stojí Čojova zeď, která připomíná ruského hudebníka Viktora Čoje a jeho kapelu Kino. Na zeď lidé píšou různé vzkazy (nejen Čojovi) a vyjadřují zde své názory formou street art. Před zdí hrají také pouliční umělci a kapely.

Generál Žukov

Výrazný portrét generála Žukova na jedné ze zdí domu na Arbatu zaujme na první pohled.

Bolšoj těatr

Bolšoj těatr neboli Velké divadlo je jedno z nejznámějších a nejslavnějších ruských divadel. Je postaveno ve stylu ruského klasicismu. Dodnes se v něm hraje balet, opera i činohra.

Zelená vlaková stanice

Po cestě vlakem do Moskva City jsme vystoupili v jiném světě – zelené železniční stanici. Pouze dvěma pruhy prosvítalo modré nebe, díky čemuž jsme věděli, že nejde o šálení, ale podivné architektonické dílo. Údajně by mělo připomínat přírodu a stromy, které v této oblasti v budoucnu vyrostou. Když jsme pak vyšli ven, viděli jsme vše růžově...že by účel?

Mrakodrapy

Moskva City je moderní obchodní, zábavní a rezidenční čtvrť plná mrakodrapů, která je také přezdívaná moskevský Manhattan. Každý mrakodrap má své jméno. Např. Věž Evoluce je budova ve tvaru dvoušroubovice DNA. Věž Federace je se svými 374 m (95 patry) nejvyšší budova Moskvy dostavěná koncem roku 2017. Donedávna byla i nejvyšší budovou Evropy. City of Capitals je komplex dvou mrakodrapů jakoby ledabyle poskládaných z kostek (menší věž se jmenuje Petrohrad a vyšší Moskva).

Kreml

Historickým středobodem města je Kreml – komplex budov obehananý červenou cihlovou zdí s několika věžemi. Trojickou věží se do komplexu vstupuje a probíhá u ní také střídání stráží.

Kreml

Kreml je rozdělen na dvě části – jedna je nepřístupná věřejnosti a sídlí v ní prezident a vláda. Zajímavé je, že nepřístupné části nejsou nijak označeny. Hlídají je vojáci, kteří pískáním na píšťalky upozorňují turisty, že dál už se nesmí. Zde je vidět budova senátu a vlevo v pozadí Mikulášská věž.

Děla

Druhá část je přístupná veřejnosti a nachází se v ní různé sakrální stavby, ale také např. děla.

Car puška

Největším je tzv. Carské dělo, rusky Car puška. Váží 40 tun a má ráži 890 mm. Údajně z něj nikdy nebylo vystřeleno. Zajímavostí je, že koule pod ním jsou o něco větší než průměr hlavně. Prý aby se z děla nemohlo vystřelit.

Car kolokol

Kousek od obrovského děla se nachází obrovský více než 200tunový zvon tzv. Carský zvon, Car kolokol. Podobně jako Car puška ani Car kolokol nebyl nikdy použit, protože se z něj odlomil 11tunový kus, který dodnes leží vedle něj.

Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice

Chrámové náměstí v Kremlu je obklopeno několika budovami. Vpravo se nachází chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, který je nejstarší a byli zde korunováni ruští carové. Vlevo je Fazetový palác, kde se dodnes koná např. inaugurace ruského prezidenta. Mezi nimi je ještě chrám Uložení roucha svaté Bohorodičky, který je naopak nejprostší.

Chrám Zvěstování

Za Fazetovým palácem je Velký kremelský palác – reprezentační sídlo ruského prezidenta. Před ním se blýskají zlaté věžičky chrámu Zvěstování, kde se dříve konaly carské svatby a křtiny. Vlevo je vidět ještě část Archandělského chrámu.

Archandělský chrám

Archandělský chrám sloužil jako pohřebiště ruských carů a dodnes je v něm k vidění množství sarkofágů včetně hrobky Ivana Hrozného. Většina chrámů je uvnitř bohatě zdobena zlatem a pro pravoslavnou víru typickými ikonami.

Zvonice Ivana Velikého

Nejvyšší stavbou v Kremlu je Zvonice Ivana Velikého. Při zvláštních příležitostech se v ní rozeznívá až 21 zvonů různých velikostí. Za povšimnutí stojí pravoslavný kříž na špicích kopulí. Ten se liší od latinské kříže, protože má 3 ramena. Na nejmenším ramenu úplně nahoře je nápis INRI, na prostředním byly přibity Ježíšovy ruce a na spodním Ježíšovy nohy každá zvlášť. Jeden konec spodního ramena ukazuje do nebe a druhý do pekla.

Věžičky Těremovského paláce

Těremovskému paláci vévodí celkem 11 různě velkých zlatých věžiček.

Státní kremelský palác

Naopak nejnovější (1961) a nejméně zdobnou budovou je Státní kremelský palác. Na první pohled zaujme právě svou architekturou, která je naprosto odlišná od ostatních staveb a jakoby nepatří do historického rázu Kremlu. Dříve se zde konaly sjezdy komunistické strany, dnes je díky své kapacitě místem konání různých kulturních akcí. Zajímavostí je, že tato budova má 5 podzemních pater.

Trojická věž

Pohledem na Trojickou věž z přilehlého parčíku za kremelskou zdí se s vnitřním prostorem Kremlu loučíme.

V Alexandrovském parku u zdi Kremlu na tzv. Manéžním náměstí se nachází fontána, která ve 30°C vedrech posloužila i jako příjemné osvěžení. Vedle fontány se nachází nenápadný vstup do podzemního nákupního centra Ochotnyj rjad.

Výměna stráží

Na konci Alexandrovského parku u zdi Kremlu plane věčný oheň u hrobu neznámého vojína. Drží se tu čestná stráž, jejíž střídání jsme mohli vidět.

GUM

Jednu delší stěnu Rudého náměstí tvoří kremelská zeď s Leninovým mauzoleem a druhou pak obchodní dům GUM. GUM (Glavnyj universalnyj magazin) je nejstarší a nejhezčí nákupní dům v Moskvě (vznikl mezi lety 1890 a 1893). Dokonce má přes ulici i část pro děti – tzv. dětský GUM.

GUM - interiér

V GUMu se nachází 3 pasáže (ulice) s prosklenou střechou o délce 242 m. Na výšku zaujímá 3 patra a sídlí v ní 1000 obchodů. V době naší návštěvy (tedy koncem srpna) byl GUM vyzdoben speciálně pro dětské návštěvníky, kteří se chystali do školy. Dokonce tam hrála i tematická hudba a člověk jakoby se ocitl v úplně jiném světe.

GUM - fontána

Zajímavé bylo také sezónní využití fontány :-).

Historická toaleta

V podzemí centra se nachází historické toalety z dob carského Ruska. Celé místo je velmi luxusní, čisté a voňavé a „obsluha“ vás dovede až ke kabince.

Plovoucí most

Mezi Rudým náměstím a řekou Moskvou se nachází i jedna z nejnovějších částí Moskvy – park Zaryadye otevřený v roce 2017. Dominantu tvoří tzv. Vznášející se most, který jakoby pluje nad řekou Moskvou. Most má tvar písmene V a je charakteristcký právě svou konstrukcí bez jediného sloupu či závěsu. Jen tak volně „pluje“ ve vzduchu. V parku jsou krom jiných zajímavostí vysázeny stromy, keře a rostliny pocházející z celého Ruska.

Vysotka

Z mostu je krásný výhled na jeden ze sedmi Stalinových mrakodrapů (také Sedmi sester). Tento nese název „Dům na Kotelničeském nábřeží“ a jsou v něm byty, obchody a také kino. Se svými 240 m Sedmi sestrám vévodí hlavní budova Lomonosovy univerzity.

Panorama Moskvy

Druhé straně panoramatu řeky Moskvy se Vznášejícím se mostem dominuje Kreml, další ze Stalinových mrakodrapů – budova Ministerstva zahraničních věcí a v dáli mrakodrapy Moskva City.

Plavba po řece Moskvě

Jeden z dnů strávených v Moskvě jsme završili plavbou po řece Moskvě.

Plavba po řece Moskvě

Měli jsme tak možnost vidět již navštívené, ale i další pamětihodnosti Moskvy ve světle zapadajícího slunce.

Panorama Moskvy

Zajímavé bylo i smlouvání o ceně jízdenky, které pro nás ve finále dopadlo dobře. Háček byl v tom, že jsme obdrželi méně jízdenek než nás bylo... Nikdo ale nebyl hozen přes palubu, takže plavbu považuji celkově za vydařenou.

Moskevské metro

Moskva je vyhlášená architekturou a výzdobou stanic metra. Každá stanice je jiná a obzvlášť ty nejstarší vypadají spíše jako galerie. Např. stanice Majakovského má v kopulích na stropě mozaiky tematicky zaměřené na sovětské letectví.

Moskevské metro

Mnoho stanic je vyzdobeno ve stylu socialistického realismu. Ve stanici Ploščaď Revoljucii se nachází dokonce sochy lidí různého povolání. Jednou z nejoblíbenějších je socha vojáka se psem, na kterého si lidé sahají pro štěstí.

Moskevské metro

Stanice Novoslobodskaja je jedna z nejbarevnějších a nezjdobnějších. Je charakteristická svými prosvětlenými mozaikami. Na konci stanice se pak přes celou stěnu rozprostírá mozaika zvaná „Mír pro celý svět“. Za zmínku stojí také krásné lustry.

Moskevské metro

Další krásně vyzdobenou stanicí je Komsomolskaja, kde je možno vidět mramor, žulu a zdobené stropy s lustry. Metro v Moskvě rozhodně není jen dopravní prostředek, ale také galerie různých architektonických a výtvarných stylů.

Kremelská zeď

Třetí den jsme zahájili stáním ve frontě do Leninova mauzolea. I přes teplé počasí (teploty v Moskvě dosahovaly asi 30°C) jsme frontu rádi vystáli, protože do poslední chvíle vůbec nebylo jisté, jestli mauzoleum bude otevřené. Důvodem byla velká akce pořádaná v bezprostřední blízkosti na Rudém náměstí. Po průchodu bezpečnostními rámy a kontrole tašek a batohů jsme se prošli podél kremelské zdi, kde jsou pohřbeny významné osobnosti Sovětského svazu (např. Stalin, Gagarin, Žukov, Brežněv, Gorkij). U většiny náhrobků jsou položeny červené karafiáty.

Mauzoleum V. I. Lenina

Vstup do samotného mauzolea je tajemný – tma, ticho a nenápadní strážci v každém rohu. Vladimir Iljič Lenin leží částečně přikrytý ve skleněné rakvi, kolem které člověk v uctivé vzdálenosti projde a zase vyjde ven. Během chůze se člověk nesmí zastavit, mluvit a fotit.

Kremelská zeď

Návštěva samotného mauzolea trvá tedy asi jednu minutu. Zajímavostí je, že je zdarma.

Státní historické muzeum

Na rohu Rudého náměstí se nachází Státní historické muzeum – největší historické muzeum v Rusku, podél kterého se stojí fronta do mauzolea. A za ním je vidět pravoslavný Chrám Ikony Matky Boží Kazaňské se zlatou věžičkou.

GUM

Podél obchodního domu GUM jsme se dostali od Leninova mauzolea až k Chrámu Vasila Blaženého.

Chrám Vasila Blaženého

Mezi Rudým náměstím a parkem Zaryadye se nachází jeden z nejmalebnějších pravoslavných chrámů nejen v Moskvě, ale možná na celém světě – Chrám Vasila Blaženého. Jeho věžičky jakoby svými barvami i tvarem připomínaly nějakou sladkou pochutinu. „Vasila“, jak se mu také přezdívá, lze považovat za jeden ze symbolů Moskvy. Nechal ho postavit v 16. století car Ivan Hrozný.

Interiér Chrámu Vasila Blaženého

Chrám má celkem 9 věží, z nichž každá je originální. Ta nejvyšší má uvnitř zlatý ikonostas a na stropě kopule portrét Ježíše Krista.

Interiér Chrámu Vasila Blaženého

Kolem nejvyšší věže jsou umístěny další 4 větší věže a 4 menší věže, které v půdorysu tvoří dva vůči sobě pootočené kříže. Mezi jednotlivými kaplemi se dá procházet úzkými průchody a člověk si tu připadá trochu jako v bludišti.

Spasitelova věž z Chrámu Vasila Blaženého

Výhled z jednoho z oken Chrámu Vasila Blaženého směrem ke zdi Kremlu a Spasitelově věži s hodinami.

Dalším z ruských nej je největší kostel – Chrám Krista Spasitele (výška 103 m). Zajímavostí je, že se nejedná o historickou budovu. Chrám byl postaven v 90. letech minulého století jako kopie původního chrámu, který nechal strhnout J. V. Stalin. Chtěl zde vybudovat gigantický Palác sovětů s výškou 415 m, což měla být nejvyšší budova na světě. Palác měl být zakončený obrovskou sochou Lenina. Došlo však pouze k vybudování základů, které byly následně přetvořeny v bazén Moskva.

Treťjakovská galerie

Treťjakovská galerie je domovem největší sbírky ruského výtvarného umění. Před ní majestátně stojí socha jejího zakladatele Pavla Treťjakova.

Interiér Treťjakovské galerie

V galerii je na 130 000 exponátů, z nichž alespoň nám bylo velmi málo známých. Jsou zde umělecká díla od starých ikon přes obrazy ukazující hrůzy válek až po ruský impresionismus.

Puškin

U Tverské ulice, jedné z nejznámějších ulic v Moskvě, se nachází Puškinovo náměstí se spisovatelovou sochou. Na tomto náměstí byl v roce 1990 otevřen první McDonald v tehdejším SSSR.

Moskevská radnice

Jednou z budov na Tverské ulici je i moskevská radnice.

Klášter

Budova bývalého Savvino-Storozhevsky kláštera byla přestěhována o 50 metrů kvůli Stalinem iniciovanému rozšíření Tverské ulice o 24 metrů. Klášter vážil zhruba 23 tisíc tun a byl přestěhován za jedinou noc (samozřejmě po předchozích pečlivých přípravách) údajně i s jeptiškami. Nyní se nachází ve dvoře, takže přímo z ulice není vidět, je třeba projít průjezdem se závorou.

Óstřední telegraf

Bývalá budova Ústředního telegrafu na Tverské ulici nese jednu z prvních verzí erbu (znaku) Sovětského svazu. Hlasem Yuriho Levitana bylo z této budovy rádiem oznámeno napadení SSSR nacisty a tím začátek druhé světové války pro Rusy. Na fotce je také důkaz, že v Moskvě bylo opravdu teplo.

Sapsan

S Moskvou jsme se rozloučili na vlakovém nádraží, odkud jsme se rychlovlakem Sapsan přesunuli do Petrohradu.

Cesta z Moskvy do Petrohradu je téměř rovná, měří 635 km a Sapsan, který jede rychlostí až 250 km/h (průměrně asi 200 km/h) ji urazí za necelé 4 hodiny. Cestování Sapsanem je velmi pohodlné a moderní. Díky cestě vlakem jsme viděli nejen krásnou až „nablýskanou“ Moskvu, ale i o poznání horší periferii a také ruský venkov.

Volha

Sapsan má na cestě z Moskvy do Petrohradu dvě minutové zastávky – města Tver a Bologoje. U Tveru Sapsan přejíždí nejdelší a nejvodnatější řeku Evropy – Volhu.

Ruský venkov

Podél trati je rozeseta řada vesnic a měst a krajina vypadá naprosto jinak než v Moskvě. Domy jsou většinou dřevěné, některé na pokraji životnosti. Jinak jsou většinu času vidět lesy, občas jezero či řeka.

Ruský venkov

Podél celé trati je vystavěn asi metr vysoký plotek. O vysoké rychlosti vlaku svědčí i praktická nemožnost udělat dokonale ostrou fotku.

Břízy

Poměrně často byl vidět ruský národní strom – bříza. S ubíhajícími kilometry se postupně ochlazovalo a zatahovalo, což spolu s břízami a bažinami působilo až strašidelně.

Ruský venkov

Ještě jedna ukázka ruského venkova a jeho architektury.

Řeka Msta

Přejeli jsme také řeku Mstu.

A viděli i chátrající budovy bývalých továren.

Petrohrad

Petrohrad nás uvítal pro něj typickými počasím – zataženou oblohou, zimou a deštěm. Sankt Petěrburg je druhé největší město Ruska, žije zde asi 5 milionů obyvatel. Je to nejseverněji položené město s více než 1 milionem obyvatel na světě. V letech 1712-1917 byl Petrohrad dokonce hlavním městem Ruska. Mezi lety 1924 a 1991 neslo město název Leningrad po bolševickém vůdci Leninovi.

Státní historické muzeum

Déšť neustával, i přesto jsme vyrazili na krátkou úvodní procházku po Něvském prospektu – hlavní ulici Petrohradu. Nachází se zde i nejstarší petrohradské nákupní centrum Bolšoj gostinyj dvor.

Potrefená husa

Procházku jsme zakončili v České pivnici „Potrefená husa“, kde jsem si dala typicky český smažený sýr s typicky českou přílohou – brusinkovou omáčkou, hroznovým vínem a buráky. Hranolky neměli, ale šťouchané brambory ano. Bohužel je přinesli až asi 15 minut po sýru. Zajímavé, jak vidí Rusové českou gastronomii...

Zaječí ostrov

Jednou z nejznámějších památek v Petrohradu je Petropavlovská pevnost, která se rozkládá na Zaječím ostrově a je obklopena řekou Něvou. Symbolem ostrova je právě zajíc.

Petropavlovská pevnost

Většina budov Petropavlovské pevnosti dnes slouží jako muzea. Na stožáru je vidět ruská lodní vlajka.

Katedrála sv. Petra a Pavla

Součástí pevnosti je Katedrála sv. Petra a Pavla, jejíž vysoká pozlacená věž je vidět snad z každého místa Petrohradu.

Hrobky ruských carů

V Katedrále sv. Petra a Pavla jsou pohřbeni ruští carové včetně Petra I. Velikého a jeho manželky Kateřiny I. a Kateřiny II. Veliké a jejího manžela Petra III. Jsou zde také uloženy ostatky posledního ruského cara Mikuláše II. a jeho rodiny. Všichni byli v roce 1918 zavražděni bolševiky.

Petropavlovská pevnost

Interiér Katedrály sv. Petra a Pavla je velmi honosný.

Vězení

V Petropavlovské pevnosti je přístupná také bývalá věznice, která dnes slouží jako muzeum. Člověk tak může nahlédnout do stroze vybavených cel.

Petropavlovská pevnost

Každý den v poledne se z děl Petropavlovské pevnosti ozývá výstřel.

Muzeum kosmonautiky

V jiné budově Petropavlovské pevnosti se nachází muzeum kosmonautiky, kde je možno si prohlédnout techniku a třeba i bustu prvního člověka ve vesmíru Jurije Gagarina.

Vasilijevský ostrov

Petrohrad je díky své poloze neodmyslitelně spjat s mořeplavbou, což dosvědčuje i tematické zdobení sloupů na Vasilijevském ostrově.

Katedrála sv. Petra a Pavla

Z Vasilijevského ostrova, obklopeného řeknou Něvou, je pěkný výhled na Zaječí ostrov s Petropavlovskou pevností. V popředí je vidět část koule, kterou prý autor opracoval do dokonale kulatého tvaru „od oka“.

Vareniky

Dalším typickým ruským jídlem jsou vareniky, což je obdoba pelměňů plněná např. houbami.

Zimní palác

Budova Zimního paláce je nepřehlédnutelná díky své zelené barvě. Její průčelí lemuje jednu stranu Palácového náměstí – srdce Petrohradu. Na opačné straně kolem něj protéká řeka Něva. Dříve byl Zimní palác rezidencí ruských carů, dnes je jednou z budov, kde sídlí Ermitáž.

Ermitáž

Interiér Zimního paláce je přepychový se spoustou zlata, mramoru, ornamentů, soch, ...

Příkladem jsou státnické místnosti, v nichž byl zachován historický ráz carské doby. Bohatě zlatem vyzdobená je tzv. Zbrojnice.

Sál sv. Jiří

V sálu sv. Jiří se nachází trůn, kde sedávali ruští carové.

Ermitáž

Ermitáž resp. její část sídlící v Zimním paláci působí na návštěvníka trochu jako bludiště. Je zde několik set místností, z každé je vstup do několika dalších a tak i přesto, že jsou místnosti očíslované, člověk se snadno ztratí. Podobně jako v Louvru je potřeba stanovit si cíl, co chce člověk vidět a za tím jít. Celá sbírka Ermitáže čítá na 3 miliony exponátů, z nichž jen část je vystavena. Ermitáž vlastní největší sbírku obrazů na světě.

Da Vinci

Platí zde také pravidlo – čím více lidí stojí u obrazu, tím je obraz slavnější. U této Madonny Litta od Leonarda da Vinciho stála největší skupina, co jsme viděli. V sále věnovaném Leonardu da Vincimu se nachází pouze dva obrazy a kapacitně stejně nestačí.

Ermitáž

I chodby Zimního paláce jsou samy o sobě uměleckými díly díky jejich bohaté zdobnosti a barevnosti.

Rembrandt

Rembrandtova místnost je také jedna z hojně navštěvovaných.

Budova generálního štábu

Novější umělecká díla Ermitáže jsou k vidění v budově generálního štábu, která půlkruhově lemuje Palácové náměstí naproti Zimnímu paláci. Interiér budovy působí modernějším a vzdušnějším dojmem oproti Zimnímu paláci.

Henri Matisse

Je zde například ukázka fauvismu v podání Henriho Matisse a jeho obrazu „La Musique“.

Edgar Degas

Dále je ve sbírce zastoupen impresionismus v podobě např. obrazu „Žena česající si vlasy“, který namaloval Edgar Degas.

Pablo Picasso

V Ermitáži je i část díla Pabla Picassa – zakladatele kubismu.

Bernard Buffet

Velmi nás zaujal také nevšední styl obrazů francouzského expresionisty Bernarda Buffeta.

Palácové náměstí

Počasí bylo po čas prohlídky Ermitáže velmi proměnlivé a zastihl nás i pekný slejvák, naštěstí právě při prohlídce obrazů. Po prohlídce nám ale přálo světlo a tak mohl vzniknout tento snímek s odrazem Palácového náměstí. Vlevo je vidět Alexandrův sloup, který připomíná vítězství Ruska nad Napoleonem. Sloup údajně není k podstavci nijak přidělán, pouze na něm volně stojí...

Kateřina Veliká

Na náměstí Děkabristů stojí bronzová socha Petra Velikého, která má symbolizovat jeho sílu. Zajímavostí je, že celý podstavec je monolit a socha drží v dané pozici jen díky třem opěrným bodům (zadním nohám koně a ocasu). Dokud bude v Petrohradě tato socha, tak prý nikdy nebude dobyt.

Chrám sv. Izáka

Největším petrohradským chrámem je Chrám sv. Izáka, kde se dá vystoupat na vyhlídkový ochoz.

Chrám sv. Izáka

Západ slunce a duha na obloze nás na ochoz přímo volaly. A nelitovali jsme. Je odtud krásný výhled na celý Petrohrad.

Chrám sv. Izáka - výhled

Dokonce je vidět i řeka Něva a nejvyšší budova nejen Ruska, ale i celé Evropy – Lakhta Center. Výška tohoto mrakodrapu je 462 metrů.

Chrám sv. Izáka - interiér

Interiér chrámu je velmi zdobný, bohatě zlacený a vykládaný mramorem a polodrahokamy.

Výlet do Petrodvorce

Z Petrohradu jsme si udělali výlet rychlolodí do nedalekého Petrodvorce na břehu Finského zálivu. Cestu nám krátil prodavač suvenýrů Rosťa se svou „show“. Pobavil nás, i přesto jsme však odcházeli s prázdnou. Na fotce je v dáli pod i nad pásem mraků opět vidět mrakodrap Lakhta Center.

Petrodvorec

Petrodvorec nebo také Petěrgof je město postavené ve stylu francouzského Versailles. Petrodvorec nechal postavit car Petr I. Veliký jako svou rezidenci. Největší dominantou je Velký palác, který je obklopený rozsáhlým parkem s mnoha fontánami.

Petrodvorec

Dříve se obyvatelé bavili tím, že na sebe v nestřežených chvílích pouštěli vodu z fontán. I v současné době chodí po areálu pracovníci, kteří sedí na lavičce a než si (zejména zvídaví turisté z východu) stačí uvědomit, na čem stojí, už uskakují celí mokří.

Petrodvorec

Park je precizně udržovaný s množstvím kvetoucí zeleně, soch, laviček a fontán.

Fontána Slunce

Některé fontány jsou velmi důmyslně zkonstruovány tak, aby „vytvarovaly“ vodu do požadovaného tvaru. To se děje např. pomocí různé velikosti trubek, kterými voda teče, nebo také otáčením některých částí jako třeba u této fontány Slunce.

Římská fontána

Krásná je také Římská fontána a v pozadí fontána zvaná Šachová hora.

Římská fontána

Římské fontány jsou dvě a celkem se Petrodvorec honosí 170 fontánami. Dnes je Petrodvorec zařazen na seznam památek UNESCO. Celý areál byl ale velmi poničen za 2. sv. války a obnova trvala mnoho let.

Petrodvorec

I začátkem září park krásně kvete a na stromě už jsou zralá jablka.

Velká kaskáda

Největší a nejkrásnější fontánou resp. soustavou 75 fontán je tzv. Velká kaskáda. Při pohledu na všechnu tu vodu a pozlacené sošky se člověku až tají dech. Mít tak ještě trochu víc času na procházku Petrodvorcem...

Křižník Aurora

Při toulkách Petrohradem jsme nesměli vynechat slavný křižník Aurora. Leninem iniciovaným výstřelem z Aurory začala 7. 11. 1917 bolševická revoluce. Dnes je Aurora přístupná jako muzeum.

Chrám vzkříšení Krista

Petrohrad je protkaný mnoha kanály podobně jako Benátky (také se mu říká Benátky severu) a tak je možné jako jeden z dopravních prostředků použít loď. Díky plavbě lodí jsme viděli některé památky z jiných úhlů – např. malebný Chrám vzkříšení Krista.

Zimní palác

Také Zimní palác s Ermitáží se z lodi zdá velmi rozsáhlý.

Loď

Petrohrad je jedním z nejdůležitějších přístavních měst v Rusku, tudíž tu člověk potká lodě různé konstrukce i stáří na každém rohu.

Loď

Někteří místní používají lodě místo aut.

Plavba lodí

Plavba lodí je pěkný zážitek a při podplouvání mostů a vyhýbání se lodí v úzkých kanálech i adrenalin. Některé mosty jsou tak nízké, že se člověk musí přikrčit, aby ve zdraví projel.

Chrám vzkříšení Krista

Pravoslavný Chrám vzkříšení Krista zaujme svou pestrobarevností a zdobností. Podobně pestré jsou i trhy před ním, kde si člověk může vybírat z mnoha ruských suvenýrů od vojenských odznaků, přes magnetky a skládací panáky...

Matrjošky

...až po matrjošky všech nmožných tvarů, velikostí a podob. Matrjoška je symbolem plodnosti a mateřství. Typicky je to žena s šátkem, netypicky na sebe bere podobu např. zvířátek, dědy Mráze, Putina, Stalina, či vánočního stromečku.

Chrám vzkříšení Krista - interiér

Interiér Chrámu vzkříšení Krista je vyzdoben barevnými mozaikami (místo výmalby), které zabírají plochu více než 7 tisíc metrů čtverečních, což je zhruba rozloha fotbalového hřiště.

Chrám vzkříšení Krista - interiér

Z dálky člověk ani nepozná, že se jedná o mozaiku. Je opravdu dokonale poskládaná. Klobouk dolů před těmi, kdo ji vytvářeli.

Kavárna

V Petrohradě jsme navštívili zvláštní nově otevřenou kavárnu – Magic Coffee. Kromě magického fialového světla, měli i magicky dobrou kávu a zákusky a to vše za magickou jednotnou cenu 70 rublů (asi 23 Kč). A samozřejmě nesměli chybět praví kouzelníci s kartami.

Kazaňská katedrála

V noci jsme se ještě odhodlali k procházce po Něvském prospektu k řece Něvě, abychom se podívali na otevírání mostů. Cestou jsme se ještě krátce zastavili u krásně nasvícené empírové budovy pravoslavné Kazaňské katedrály.

Řeka Moyka

Na řece Moyce už se chystaly lodě, aby mohly i s turisty vyplout na slavné zvedná mostů na Něvě.

Zvedání mostů

Zvedání mostů (v našem případě Palácového mostu u Zimního paláce) je pojmuté jako show – mosty jsou nasvíceny, z rozhlasu hraje hudba a na nábřeží i ve vodě na lodích je spousta lidí. Než policie most uzavře, do poslední chvíle po něm jezdí auta i autobusy. Po jedné hodině ranní už začíná samotné zvedání, které je poměrně pomalé. Fascinující je technická dokonalost – most se zvedá i se svítícími lampami veřejného osvětlení a elektrickým vedením. Krásný pohled je z místa, kde je katedrála sv. Petra a Pavla „orámována“ otevřeným mostem. Po postupném otevření celkem 13 mostů mohou po Něvě plout i velké nákladní lodě z Finského zálivu do Ladožského jezera a dále do vnitrozemí.

Kavárna Charakter

Pro nás poslední den a pro ruské školáky první školní den jsme se vydali na procházku podél řeky Fontanky do kavárny Charakter. Interiér byl zařízen ve stylu dnešních moderních kaváren.

Kavárna Charakter

Ochutnala jsem zde filtrovanou výběrovou kávu a cheescake a pár zrnek si odvezla i domů. Tato kavárna nás mile překvapila a udělala tak tečku za výletem do Ruska.


Moskva i Petrohrad jsou někdy až překvapivě moderní města. Např. mrakodrapy ve čtvrti Moskva City i nejvyšší budova Evropy v Petrohradě nás přímo ohromily a nezadají si s newyorskými mrakodrapy. Rusko má ale i bohatou historii a mnoho zajímavostí, o kterých by se dalo číst dlouhé hodiny (proto taky tvorba tohoto fotocestopisu trvala déle než obvykle). Zajímavé je také pozorovat kontrast mezi bohatsvím velkoměst a chudobou venkova. Za ten týden v Rusku jsme nachodili celkem 100 km. Kromě chůze jsme využili i různých dopravních prostředků – letadla, autobusu, vlaku, metra, tramvaje, lodě, rychlolodě. Hezký by mohl být i vyhlídkový let vrtulníkem nad Moskvou a také bílé noci v Petrohradě. Tak třeba příště...



© ANDREA NĚMCOVÁ    |    ANNEFOTO@CENTRUM.CZ    |    AKTUALIZOVÁNO 26. 12. 2018