FotoGalerie


GALERIE    |    AUTOR    |    FOTOCESTOPISY    |    NATIONAL GEOGRAPHIC

Fotocestopis Barcelona 2016

Barcelona je hlavní město Katalánska, jednoho ze španělských autonomních společenství. Žije zde přibližně 1,5 milionu obyvatel. Barcelona je také městem olympijským a městem geniálního architekta Antoni Gaudího. Příjemná je poloha Barcelony — nachází se v bezprostřední blízkosti Středozemního (Baleárského) moře, na druhou stranu je možné se za hodinu dostat do výšky více než 1 000 m n. m. v horském masivu Montserrat. Pojďme nasát atmosféru historické i moderní Barcelony, vydejme se po stopách Gaudího a užijme si chuť španělského léta se skleničkou sangrie.

Picassovo muzeum

Poznávání Barcelony jsme začali v její nejstarší části Barri Götic. Zde se nachází také Picassovo muzeum s největší sbírkou raných umělcových děl.

Kostel Santa Maria del Mar I

Stojí zde nejoblíbenější barcelonský kostel Santa Maria del Mar postavený ve stylu katalánské gotiky.

Kostel Santa Maria del Mar II

Interiér kostela Santa Maria del Mar je architektonicky čistý a prostorný.

Ulička

Čtvrť Barri Götic je propletena úzkými uličkami. Uličky jsou sice na pohled malebné, ale také temné a ne zrovna příjemné pro čichové buňky.

Náměstíčko

Malebné uličky střídají náměstíčka, která využívají např. místní restaurace pro venkovní posezení. I přes stísněnost této čtvrti obdivuji všudypřítomnou zeleň.

Vlajka

Téměř v každé uličce či náměstíčku je vyvěšena katalánská vlajka. Katalánci jsou velcí vlastenci a tak si vlajky vyvěšují i doma na balkonech či oknech.

Nejstarší obchod

Subira Careria je považována za nejstarší obchod v Barceloně (založen v roce 1761). Nachází se poblíž Plaza del Rei a prodávají se zde svíčky nejrůznějších tvarů a barev.

Katedrála La Seu

Gotická katedrála La Seu je zasvěcena sv. Eulálii, patronce Barcelony. Zajímavostí je, že při vstupu do katedrály kontrolovali vhodnost oblečení (zakrytá ramena a kolena), což bylo při teplotě kolem 30 °C docela napříjemné a někteří zájemci o návštěvu se dovnitř ani nedostali.

Krypta

V kryptě katedrály La Seu se v alabastrovém sarkofágu nachází ostatky sv. Eulálie, která byla podle legendy jako velmi mladá umučena.

Rajská zahrada

Zajímavým místem v katedrále La Seu je křížová chodba s rajskou zahradou. Zde se kromě citrusů, palem a fontán nachází také kašna sv. Jiří, dalšího z patronů Barcelony. Rajská zahrada je domovem 13 hus — podle jedné legendy je zde 12 z nich chováno odjakživa a v tu třináctou se proměnila Eulálie po své smrti. Existují však i jiná vysvětlení. Místní prý také věří, že husy je svým kejháním upozorní na blížící se nebezpečí.

Sombrereria

Sombrereria — zajímavý obchůdek s nejrůznějšími pokrývkami hlavy.

Radnice

Srdcem historické čtvrti Barri Götic je náměstí Plaza Sant Jaume, kde se nachází radnice Casa de la Ciutat.

La Rambla

Bulvár La Rambla má v rámci Barcelony hned několik nej — nejznámější, nejživější a také se zde nejvíc krade. Tuto ulici lemují obchody s nejrůznějším sortimentem. Centrální částí bulváru se táhne pěší zóna „zastřešená“ korunami platanů.

Palau Güell

V jedné z uliček ústících na La Rambla se nachází první z navštívených Gaudího děl — Palau Güell. Tuto stavbu si u Gaudího objednal továrník Eusebi Güell, Gaudího přítel a mecenáš. Palau Güell architektonicky spadá do Gaudího neogotického období. Už zde jsou ale vidět pro Gaudího typické prvky (např. oblouky nebo přírodní motivy).

Paella

Před dalšími netradičními stavbami Antoni Gaudího je však třeba se posilnit. A jak jinak než místní specialitou — paellou. Paella je připravována a servírována na pánvi zvané paellera. Chutí by se dala přirovnat k rizotu. Kromě rýže je připravována z mořských plodů, kuřecího masa či zeleniny.

Sangria

K pití se pak hodí další místní specialita — sangria. Sangria je osvěžující alkoholický nápoj, jehož základem je červené víno, a podává se s ledem a ovocem.

Palmy

Netradiční pohled na palmy osvětlené pouličními lampami.

Sagrada Familia v jezírku

Největším Gaudího dílem a zároveň symbolem Barcelony je Sagrada Familia (Bazilika Svaté rodiny). Protože Gaudího díla jsou netradiční, zaslouží si i netradiční úvodní fotografii — odraz v jezírku na Plaza de Gaudí.

Sagrada Familia

Sagrada Familia je jedinou památkou UNESCO, která ještě není dostavěná. Proto ji kromě krásných věží doutníkového tvaru „zdobí“ také jeřáby. Její dostavba je plánována na rok 2026, tedy přesně 100 let po smrti jejího autora. Na konto toho, že stavba prý jde pomalu, Gaudí řekl, že jeho klient nespěchá. Gaudí věnoval stavbě 43 let svého života a také většinu svých finančních prostředků. Jeho přáním bylo, aby stavba byla financována pouze z darovaných peněz a tak se také děje. I to je pravděpodobně důvod dlouho se táhnoucí výstavby. Koupí vstupenky do Sagrady jsme i my přispěli na stavbu tohoto velkolepého díla. Po dokončení by měla být stavba vysoká 172,5 m, tedy jedna z nejvyšších sakrálních budov na světě. Gaudí zároveň nechtěl, aby převyšovala dílo Stvořitele, a proto bude Sagrada jen o něco málo menší než Montjuïc — nejvyšší bod Barcelony.

Průčelí Zrození

Za Gaudího života byla dokončena jen malá část baziliky — průčelí Zrození a krypta. V průčelí Zrození je patrno mnoho přírodních a náboženských motivů. Toto průčelí je velmi detailně propracováno a jen na jeho prohlédnutí by byl potřeba celý den.

Socha sv. Josefa

Vnitřní části průčelí Zrození vévodí socha sv. Josefa. Sagrada Familia byla vysvěcena až v roce 2010 papežem Benediktem XVI.

Osvětlení interiéru

Naprosto fascinující je hra světel a barev v interiéru Sagrady. Při pohledu na tak originální osvětlení se tají dech a nezbývá než smeknout před genialitou Gaudího.

Vitrážová okna

Dominantním zdrojem osvětlení jsou obrovská různobarevná vitrážová okna.

Interiér Sagrada Familia

Jedinečná atmosféra a barevnost interiéru baziliky Sagrada Familia se nesmazatelně vryje do paměti.

Hlavní chrámová loď

Hlavní chrámová loď je od bočních lodí oddělena sloupy, které jsou vytvořeny z různých materiálů. Proto mají samy o sobě různou barevnost. Díky vitrážovým oknům se navíc barevnost mění každou chvíli.

Sloupy

Gaudí chtěl, aby interiér baziliky evokoval les, čehož docílil pomocí sloupů, jejich větvení, výzdoby stropu a osvětlení.

Průčelí Zmrtvýchvstání

Hlavním průčelím baziliky je průčelí Zmrtvýchvstání. To je však zatím ve výstavbě.

Duha

Na druhém boku baziliky mají vitrážová okna jiné barvy a na stropě tak tvoří duhu.

Barevný sloup

Když slunce zasvítí pod tím správným úhlem, na malou chvíli se z „obyčejného“ sloupu stane umělecké dílo.

Varhany I

Zajímavým úkazem byl odraz světla procházejícího vitrážemi na píšťalách varhan.

Varhany II

Stříbrné píšťaly pak hrají všemi barvami a jsou tak potěchou nejen pro uši, ale i pro oči.

Oltář

Ani oltář v Gaudího podání nevypadá tradičně. Ze správného místa pak tabule skla v zábradlí vypadá jako obraz.

Model

Gaudí při své práci velmi rád používal modely. Zajímavý je např. ve své době inovativní obrácený model kostela. Provázky a závažíčka tak tvoří tzv. řetězovku — křivku, která se v Gaudího dílech velmi často objevuje.

Ateliér

Kromě obráceného modelu se v muzeu situovaném v podzemí baziliky nachází také např. ateliér plný modelů Sagrady a jejích částí.

Zvon

Gaudí nenavrhoval jen budovy, ale i jejich součásti, jako nábytek nebo v tomto případě zvon do zvonkohry. I tento prvek pojal originálně.

Průčelí Umučení I

Průčelí Umučení je co se týče výzdoby záměrně strohé oproti průčelí Zrození.

Průčelí Umučení II

Součástí průčelí Umučení jsou další čtyři věže doutníkového tvaru. Celkem by Sagrada Familia měla mít 18 věží. Jejich počet je symbolický — 12 apoštolů, 4 evangelisté, Marie a nejvyšší Ježíš. Bohaté využívání symboliky je pro Gaudího typické. Gaudí v posledních letech svého života vedl téměř asketický život. Byl silně věřící a posedlý svou prací (na Sagrada Familia), čemuž obětoval veškerý svůj čas i finance. Možná právě to se mu stalo osudným, když ho zahloubaného do svých myšlenek přejela tramvaj. Když ho našli, nikdo nevěděl, že ten ošuntělý člověk je právě Gaudí. Když byl identifikován a byla mu nabídnuta nejlepší lékařská péče, z náboženských důvodů odmítl. Gaudí je pohřben v kryptě svého největšího díla — Sagrada Familia.

La Boquería

La Boquería je nejznámější tržnice v Barceloně, která se nachází přímo na bulváru La Rambla. Obchodníci zde prodávají nepřeberné množství místních produktů od ovoce, zeleniny, přes ryby, šunku, víno až po zajímavě vyhlížející pečivo. O kvalitě a čerstvosti zboží svědčí kromě vzhledu a chuti i spousta nakupujících.

Smoothie

My jsme ochutnali např. smoothie, což bylo při teplotě 30 °C velmi osvěžující.

Canaletas

Kdo se napije z kašny Canaletas, situované na La Rambla, bude se prý v Barceloně cítit jako doma a bude ji navždy milovat.

Plaza de Catalunya

Zajímavým uzlovým bodem Barcelony je náměstí Plaza de Catalunya se spoustou fontán, květin a holubů.

Casa Batlló

Z Plaza de Catalunya je jen krůček k dalšímu z Gaudího děl — Casa Batlló. Tento dům nese rysy typické pro Gaudího — nepravidelné tvary, mozaiku, barevnost či přírodní motivy. Sloupky a balkony jsou inspirovány kostmi a lebkou. Střecha zase připomíná dračí šupiny.

Casa Milà I

Opodál je další dům navržený Gaudím — Casa Milà neboli La Pedrera či Kamenolom. Tato stavba díky svým tvarům vypadá, jako by byla z vosku. Údajně zde není žádný pravý úhel (jednu výjimku jsem ale našla — některá okna). Casa Batlló i Casa Milà jsou součástí světového dědictví UNESCO.

Casa Milà II

Také Casa Milà je inspirována přírodou — např. balkony představují mořské řasy.

Casa Milà III

Ukázka nepravidelnosti jednotlivých pater a balkonů a také stropů. Dům je zčásti přístupný veřejnosti. Zajímavé je, že dva byty stále slouží svému původnímu účelu a bydlí v nich dvě starší dámy.

Dům Antoni Gaudího

Z centra Barcelony se přesouváme na jeho okraj, ale u Gaudího a památek UNESCO ještě zůstaneme. Velkolepým projektem Gaudího a Güella mělo být zahradní město postavené na jednom z kopců v Barceloně. Mělo zde být asi 60 parcel pro nejbohatší rodiny, společenské prostory či tržiště. Z idealistických plánů ale sešlo a vznikl tak „pouze“ veřejný park — Park Güell. Domy si zde nakonec postavili jen Gaudí (na snímku)...

Dům Eusebi Güella

...a Güell.

Barcelona

Místo to ale bylo a je velmi strategické s krásným výhledem na Barcelonu a moře. Gaudí z oken svého domu viděl dokonce na své dílo — Sagrada Familia. Vpravo je vidět nejvyšší bod Barcelony — Montjuïc, kde se nachází olympijský stadion. Snímek je možné kliknutím otevřít v plné velikosti.

Palma a papoušci

Další zajímavostí Barcelony (alespoň pro Středoevropana) jsou volně žijící papoušci. Kdo je najde?

Park Güell I

Náměstí Gran Plaza Circular v Güellově parku je zčásti ohraničeno údajně nejdelší lavicí na světě. Jejím autorem je Gaudí a je celá vytvořena z mozaiky (trencadís). Gaudí je známý využíváním nepravidelných tvarů, které aplikoval dokonce i na písčitou podlahu tohoto náměstí (podlaha je opravdu vlnitá). Gaudího díla jsou originální, a zároveň i funkční — např. zde byla voda při dešti sbírána a sloupy tekla do podzemní nádrže, ze které pak vytíkala ústy salamandra nebo byla používána pro zalévání.

Mozaiková lavice

Gaudí už tehdy myslel na ergonomické sezení a tvar lavice je tak velmi dobře přizpůsoben lidskému tělu. Lavice má vyřešen také odtok vody při dešti.

Park Güell II

Kromě sezení slouží lavice také jako zábradlí či vyhlídka na vchod do parku nebo známého salamandra.

Tržiště - Park Güell

Síň sta sloupů měla původně sloužit jako tržiště. Těmto účelům však neslouží a ani sloupů není 100, ale 86 a zajímavostí je, že ne všechny jsou kolmé. Při tvorbě této síně se Gaudí nechal inspirovat architekturou antického Řecka. I zde však najdeme jeho rukopis v podobě mozaiky na dolní části sloupů a na stropě.

Mozaika

Mozaiky na stropě mají představovat slunce v různých ročních obdobích a měsíc v různých fázích lunárního cyklu.

Park Güell III

Netradiční pohled na jednu ze staveb v Güellově parku přes fontánku.

El Drac

Symbolem Güellova parku a možná i celé Barcelony je salamandr nebo také El Drac. Je vytvořen z katalánské mozaiky, jejíž struktura opravdu připomíná kůži plaza.

Park Güell IV

Modrobílá mozaiková věž jednoho z domů je velmi známým prvkem Güellova parku.

Realita

A takhle vypadá realita v Güellově parku — zejména pestrobarevný salamandr je neustále v obležení fotografujících se lidí.

Park Güell V

Fotografií druhého domku u vchodu do Güellova parku se s Gaudím rozloučíme. Tento domek tak trochu připomíná perníčky s polevou.

Magická fontána

Barcelona je město, které v noci žije. Důkazem je i představení Magické fontány, na které se přišly podívat davy lidí. Barevná podívaná s hudebním doprovodem totiž stojí za to.

Klášter Montserrat I

A teď už avizovaný výlet do hor — Montserratu. Stejnojmenný benediktýnský klášter, který se zde nachází, je vyhledávaným poutním místem Katalánska.

Klášter Montserrat II

Průčelí baziliky, která je součástí kláštěra.

Interiér klášteru Montserrat

Interiér baziliky, kde se právě schylovalo ke mši a vystoupení chlapeckého pěveckého sboru. Nad oltářem je malá soška černé Panny Marie z Montserratu, za kterou sem poutníci chodí.

Montserrat - svíčky

Tradice zapalování svíček přetrvává i v klášteře Montserrat. Potěšující je, že tady jsou stále svíčky z vosku, narozdíl od některých kostelů v Barceloně, kde se po vhození mince rozsvítí elektrická svíčka. A tak jsme si i my jednu „pravou“ svíčku zapálili.

Montserrat - horský masiv a klášter

Díky lanovce je možné za chvilku vidět klášter a okolní hory z ptačí perspektivy.

Montserrat

Ani v 1 000 m n. m. se neochladilo, a tak byla túra po hřebenech Montserratu poměrně náročná. Cílem byla právě kaplička úplně vlevo na snímku. V tomto počasí jsem obdivovala horolezce, kteří zdolávali místní skály.

Capella de Sant Joan

Cíl — Capella de Sant Joan jsme zdolali a jak je vidět horolzeci ten svůj také.

Lidská pyramida

Hezkým překvapením po návratu dolů a ukončením výletu do Montserratu byla stavba lidské pyramidy u kláštera.

Netradiční pohled na Barcelonu

Hora Montjuïc skýtá netradiční pohled na Barcelonu. I takhle vypadá Barcelona — překladiště kontejnerů, zaoceánská loď a opuncie.

Pouliční umělci

Jako v každém velkém městě i v Barceloně se najde řada pouličních umělců různého oboru.

Olympijský stadion

Nevšedním zážitkem byla návštěva olympijského stadionu. Olympijské hry se v Barceloně konaly v roce 1992 a tehdy ještě Československo na nich získalo 7 medailí. Zajímavé je, že na stadionu se stále sportuje a zároveň je volně přístupný, a tak jsem neváhala a šla vyzkoušet tartan. Díky zvukovým efektům, které na stadioně jsou, jsem si i já na chvíli připadala jako olympionik.

Plaza de España

Poslední pohled na Barcelonu z ptačí perspektivy ze střechy nákupního centra Arenas de Barcelona (dříve arény pro býčí zápasy) na Plaza de España. V centru náměstí stojí památník España Ofrecida a Dios, kolem kterého se točí obrovský kruhový objezd. Za památníkem se tyčí dvě Benátské věže a ještě dále za nimi Národní muzeum katalánského umění, před kterým se nachází Magická fontána.

Moře

Poznávání Barcelony jsme zakončili u moře na plážích ve čtvrti La Barceloneta. Moře je zde obdivuhodně čisté a velmi slané.

Západ slunce

Zažít západ slunce v letadle byl můj sen, který se mi na zpáteční cestě splnil. A zážitek to byl nezapomenutelný. Poslední paprsky slunce na štítech Alp, našlehaní „beránci“ pode mnou a pak už jen hra všech barev duhy na obloze...


Návštěva Barcelony a Montserratu stála za to. Poznávání města ve třicetistupňových vedrech bylo vyčerpávající, ale přesto v nás zanechalo spoustu zážitků a informací. Nesmazatelně se vryje do paměti zejména Antoni Gaudí a jeho dílo. Do Barcelony bych se jednou chtěla vrátit za uměním — poznat detaily a další stavby Gaudího a navštívit Picassovo muzeum.



© ANDREA NĚMCOVÁ    |    ANNEFOTO@CENTRUM.CZ    |    AKTUALIZOVÁNO 2. 10. 2016